Úvod do problematiky
Nekuřáci jsou vystaveni pasivnímu kouření, když vdechují tabákový kouř, který do okolní atmosféry uvolnili ostatní. Tento vdechovaný kouř pochází z hořícího tabáku a ze vzduchu vydechovaného osobou, která právě kouří: kuřák vdechuje pouze 15 % kouře z cigarety (hlavní proud kouře); zbytek (vedlejší proud kouře) je rozptýlen do okolní atmosféry a mohou ho vdechovat i další přítomné osoby. Tabákový kouř obsahuje více než 4 000 chemických látek, z nichž více než 50 je pokládáno za karcinogenní, a více než 100 je toxických. Některé z nich se vyskytují ve vedlejším proudu kouře ve vyšší koncentraci než v hlavním proudu kouře (vdechovaným kuřákem).

Tabákový kouř obsahuje více než 4 000 chemických látek, z nichž více než 50 je pokládáno za karcinogenní, a více než 100 je toxických. Některé z nich se vyskytují ve vedlejším proudu kouře ve vyšší koncentraci než v hlavním proudu kouře (vdechovaným kuřákem).

Rizika pasivního kouření
Studie publikovaná v British Medical Journal [1] v dubnu 2004 zdůrazňuje škodlivé účinky pasivního kouření. Podle autorů této studie je riziko úmrtí dospělých osob – nekuřáků, kteří sami nikdy nekouřili, avšak žijí s kuřáky, o 15 % vyšší. V květnu téhož roku Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci zařadila pasivní kouření do skupiny karcinogenních vlivů na člověka. Agentura také prokázala, že zcela běžné dávky tabákového kouře, kterým jsou nekuřáci neúmyslně vystaveni, způsobily nekuřákům, kteří ani v minulosti nekouřili, rakovinu plic.[2] Agentura dále poukázala na fakt, že u osob, které žijí s kuřáky, je riziko výskytu koronárních srdečních onemocnění o 25 % vyšší. Navíc tabákový kouř škodí zvláště dětem, u kterých zvyšuje riziko respiračních infekcí, opakovaných ušních infekcí, astmatických záchvatů, opožděného nitroděložního vývoje, nízké porodní váhy a syndromu náhlého úmrtí. Není ani třeba zmiňovat skutečnost, že nekuřáci mohou v zakouřeném prostředí trpět zdravotními potížemi, jako je kašel, bolest hlavy, podráždění očí, nauzea, dýchací potíže, atd. Odhaduje se, že jen ve státech evropské patnáctky mělo pasivní kouření v roce 2001 na svědomí 50 až 100 tisíc úmrtí.[3]
Evropské společenství aktivně pracuje na vývoji nové komplexní protikuřácké politiky. Více informací, zpráv a článků naleznete na následujících internetových stránkách:http://www.help-eu.com a http://europa.eu.int/comm/../tobacco_en.htm.

Srovnání v rámci Evropy / Analýza.Dohoda Světové zdravotnické organizace o systému kontroly tabáku (FCTC) - první světová dohoda týkající se veřejného zdraví, jednomyslně přijatá 192 členskými státy Světové zdravotnické organizace na 56. světovém zdravotnickém zasedání 21. května 2003, je první mezinárodní legislativní prostředek určený ke snížení počtu úmrtí a onemocnění v souvislosti s kouřením. Dohoda vstoupila v platnost 27. února 2005, byla podepsána 25 členskými státy EU a ratifikovalo ji 13 zemí EU.

Legislativní systém
Pasivní kouření je na evropské úrovní řešeno nařízením a doporučením. Nařízení týkající se zdraví a bezpečnosti na pracovišti (89/391/EEC) stanovuje, že především “musí být přijata opatření na ochranu nekuřáků před obtěžujícím tabákovým kouřem v místnostech určených k odpočinku”. Navíc v roce 2002 Evropská rada přijala doporučení, které mělo podnítit členské státy, aby zavedly legislativní opatření na ochranu před pasivním kouřením na pracovištích, v uzavřených veřejných prostorech a hromadných dopravních prostředcích.
Legislativní systém a kroky k zamezení škodlivých účinků pasivního kouření se v jednotlivých státech liší. Irsko a Norsko jsou v současnosti jediné státy, kde byl zaveden úplný zákaz kouření na všech pracovištích včetně barů a restaurací. Cílem je chránit zaměstnance před zakouřeným prostředím a tak chránit jejich zdraví. V Irsku je zákaz dodržován ve všech sektorech až z 94 %. Ve skutečnosti jeden z pěti kuřáků nekouří v přítomnosti ostatních. Irští kuřáci také potvrzují, že i doma kouří méně, což svědčí o tom, že zákon přispěl k tomu, aby si lidé uvědomili škodlivost pasivního kouření. Většina členských států EU volila zákon zakazující kouření na veřejných místech. Jiné státy jako Irsko, Itálie, Malta, Finsko, Nizozemsko a Švédsko zakázaly kouření na pracovištích, ale ne všude se zákaz vztahuje i na sektor hotelnictví a pohostinství. Mnohé země (Francie, Belgie, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Finsko) pro tento sektor navrhly možnost vytvořit místa pro kuřáky a místa pro nekuřáky.

Překážky v dodržování těchto zákonů
Objevuje se nedostatek či nedostatečnost kontrol a sankcí, které by měly být zintenzívněny. Také pojem kuřácký prostor je dosti neurčitý, složitě se prosazuje a neposkytuje žádnou zdravotní ochranu, protože kouř z kuřáckých prostor se může mísit se vzduchem v nekuřáckém prostoru. Úplný zákaz tedy zůstává nejlepším řešením. Pokud je nepřijatelný, alternativou kuřáckých prostor je uzavřená místnost.

Konkrétní kroky, které lze použít na podporu zákazu kouření
Dobu, než se o zákonu proti pasivními kouření bude hlasovat a než nakonec vstoupí v platnost, lze využít k vedení debat, publikování výzkumů a článků v tisku, a tak zvýšit povědomí veřejnosti o této problematice (Švédsko, Španělsko, Francie, Belgie, atd.)

Nástroje na podporu zákona proti pasivnímu kouření
K hlavním nástrojům kontroly použily Irsko a Malta celou řadu dalších prostředků, jak veřejnosti pomoct, např.:
- Telefonní linka informující o novém zákonu a také linka pro odvykání kouření “Stoplinka”. Na Maltě jsou jejich čísla uvedena na krabičkách cigaret.
- Reklamní kampaň, která před uvedením zákona v platnost probíhala na celém území státu.

Pozitivní účinky protikuřácké legislativy byly zmíněny v mnoha studiích. V roce 2002 zveřejnil British Medical Journal, že úplný zákaz kouření na pracovištích vedl k tomu, že kuřáci kouří o 29 % méně.[4]

Doporučení / Závěry / Trendy
Mělo by být vyžadováno omezení pasivního kouření (jako v Irsku) i na evropské úrovni?

Velmi doporučujeme, aby všechny vlády následovaly příklad Irska a zakázaly kouření na veřejných místech a pracovištích. Zákaz by poskytl ochranu nejen zaměstnancům, ale také zákazníkům, kteří jsou vystaveni škodlivým karcinogenům v prostředí zamořeném tabákovým kouřem. Zaměření se na prevenci, jak bylo uvedeno v nedávných dokumentech (dokument reagující na zdravotní strategii EU pro rok 2004), a podpora nekuřáckých veřejných míst a pracovišť představuje obrovskou příležitost pro opravdovou a efektivní změnu do budoucnosti. Doufáme, že budeme svědky dalších prospěšných iniciativ založených na tomto principu. Evropská komise a jednotlivé vlády členských zemí tento princip podporují a proti krátkozrakým požadavkům tradičních lobistických skupin na zredukování tabákové legislativy argumentují znamenitými důkazy!

Vzájemná výměna úspěšných postupů
Většina členských států, které se rozhodly revidovat své zákony, zaměřují svou pozornost na Irsko, Itálii, Maltu a Norsko. Ukazuje se, že úplný zákaz se snáze kontroluje, narozdíl od kuřáckých omezení, která vedou ke zmatku a rozbrojům mezi kuřáky a nekuřáky. Dodržování těchto zákonů v Irsku a Norsku se zlepšilo v roce 2004, kdy byl přijat úplný zákaz.